O tom, že nejefektivnějším způsobem učení je zábava, byl přesvědčen už Komenský, který své svěřence vzdělával v duchu hesla „škola hrou“. Vzdělávací a naučné hry přitom nejsou totéž co nudná výuka ve školních lavicích. Umí zabavit i pobavit zároveň, stimulují zvídavost, pomáhají aktivně rozvíjet mysl každého dítěte a jsou zdrojem informací o dospělém světě a jeho pravidlech. Jsou důležité hlavně pro předškoláky, kterým pomáhají osvojit si klíčové dovednosti před začátkem školní docházky, ale hodí se i pro menší děti, říká odborník na vybavení do škol a školek Martin Kraus.
Hračky pro děti od tří do šesti let představují základní stavební kameny pro fyzický i psychický vývoj dětí. „V tomto formativním věku je třeba pracovat na rozvíjení takových kompetencí, jako je jemná motorika, koordinace pohybu, zručnost, postřeh, základy uvažování, představivost a schopnost poznávání vnějšího okolí. Děti se v této fázi života rychle vyvíjejí a posouvají dopředu, a pokud jim budeme na této cestě klást zajímavé výzvy a pomáhat jim neustále se zlepšovat, dospějí v jedince se samostatným myšlením, tvůrčím založením a bohatou fantazií,“ říká Martin Kraus ze společnosti MAKRA Didakta, která se specializuje na dodávání nábytku, vybavení a hraček do mateřských a základních škol. Vždy je nutné vybírat hračku s ohledem na věk dítěte. Jen pokud bude hračka odpovídat vývojovému stupni a bude přiměřená věku, splní svůj výchovně-podnětný potenciál.
Kojenci, batolata a předškoláci – jaké jsou pro ně ideální hračky?
V novorozeneckém období jsou hračky upozaděny ve prospěch adaptace na nové prostředí, změny a podněty. Teprve kojenci začínají rozeznávat předměty, jejich tvary a barvy a začínají plně vnímat krásu a barevnost světa kolem. Je to období experimentování, trénování koordinace zraku, sluchu a hmatu. Můžeme ho označit za počátek vývoje osobnosti. Dítě se rychle vyvíjí v návaznosti na množství podnětů získávaných z okolí, převážně z hraček. V tomto věku jsou ideální hračky, které nejdou rozebírat na malé dílky, snadno se omývají a jsou přiměřené velikosti a nosnosti dětské ruky. Hračky by měly být barevné, vydávat nějaký zvuk a jakkoli motivovat ke zrakovému soustředění, úchopu a sledování pohybu. Oblíbené jsou závěsné hračky nebo hrací podložky.
V batolecím věku se dítě učí chodit a mluvit a začíná uplatňovat svoji fantazii a tvořivost. „Počáteční neumělé experimenty plynule přecházejí ve skutečnou hru a dítě se začíná pohybovat v prostoru. K tomu potřebuje trénovat koordinaci svalů a motoriku. To dítě nejlépe učí míče, tahací hračky nebo různá odstrkovadla motivující k pohybové aktivitě. Vedle hrubé motoriky je třeba se zaměřit i na tu jemnou, aby se zpevnilo držení ruky a paže, zlepšila se koordinace oči – ruce a trénovala se zručnost. Tyto činnosti nejlépe pomáhají rozvíjet puzzle, tvarovací hmoty a stavebnice,“ říká Martin Kraus.
V předškolním věku hry začínají dostávat reálný rozměr a přibližují se běžným situacím ze života. V tomto věku je třeba intenzivně pracovat na tom, aby si děti osvojily sociální modely chování a vyzkoušely si nejrůznější role a vztahy, do nichž je skutečný svět strukturován.„Nastává ideální čas na první společenské hry, které dětem pomáhají prosadit se v dialogu, učí je spolupráci s ostatními a rozvíjejí vyjadřovací schopnosti. Didaktické hry umí děti nejlépe připravit na školní režim a uvedení do většího kolektivu.