Vysokoškolská studia se pomalu, ale jistě stávají samozřejmostí, nikoli však zárukou zářivé kariéry. Naopak, sháňka je po řemeslnících, kterých je v České republice jako šafránu. Které obory odborných učilišť jsou nejlukrativnější a kam na ně?
Člověk je tvor vynalézavý. Občas se ale přihodí situace, kdy každý z nás potřebuje pomoc profesionála. A když na to přijde, neptáme se, kolik let daný člověk studoval, ale jaké má zkušenosti. Na ty dbají zejména odborná učiliště, která žáky posílají do provozu již od prvního ročníku a jako jedni z mála se tak dokážou vymanit ze začarovaného kolotoče, který omezuje všechny absolventy. „Výuka se u nás pravidelně střídá s praxí, která probíhá v různých masných provozech a dítě tak přijde do kontaktu s prací hned od začátků studií. Navíc získá mnoho kontaktů a po dosažení výučního listu je shánění zaměstnání o poznání jednodušší,“ říká zástupkyně ředitelky SOU potravinářského v Praze 4 – Písnici, Daniela Řepásková.
Střední odborné učiliště potravinářské v Praze 4 – Písnici patří mezi jedno z nejvyhledávanějších právě kvůli nabízeným oborům. Jedním z nich je obor řezník – uzenář, který v posledních letech znovu zažívá boom. Lidé si uvědomují, že dobrý řezník je nezbytný pro potravinářský průmysl ve své lokalitě a nabízené služby se nedají měřit s nabídkou v supermarketech. „Absolventi tohoto oboru jsou po třech letech u nás schopni pracovat samostatně. Umí jatečně opracovávat všechny druhy jatečných zvířat, drůbež, zvěřinu a ryby, ošetřovat a skladovat upravené maso, vyrábět masné výrobky. Po dokončení studií nepotřebují další roky získávat praxi, i když to samozřejmě není na škodu. Přesto jsou však díky praxím připraveni se okamžitě zapojit do provozu.“ Dodává Daniela Řepásková.
Samozřejmě je možné dodělat si po dosažení výučního listu maturitu v oboru gastronomie. Nástavbové studium trvá dva roky a probíhá denní formou. Tříleté obory nabízí učiliště čtyři; řezník-uzenář, kuchař-číšník, kuchař a prodavač.
Den otevřených dveří se na SOU potravinářském v Praze 4 – Písnici koná již 16. prosince, dále pak v lednu a v únoru. Rodiče s dětmi si tak mohou učiliště prohlédnout a položit veškeré zvídavé dotazy vyučujícím nebo žákům vyšších ročníků, kteří již mají něco za sebou. Rodiče poté možná bez problému nechají svůj sen o dětech doktorech a právních jít. Na titulu totiž, nemáme-li dostatečně ostré lokty, většinou ani nezáleží.