Předsevzetí do nového roku si rok co rok dává drtivá většina z nás. Proč jsme však v jejich dodržení neúspěšní? A jsou vůbec ku prospěchu?
Zhubnout, přestat kouřit, jíst zdravé potraviny, více šetřit. Předsevzetí může být nespočet. Většinou odráží naši současnou situaci a jsou jakýmsi světlem na konci tunelu, které slibuje lepší zítřky. Ovšem právě proto, že na ně pohlížíme jako na jednu z variant budoucnosti, často jim po pár týdnech nevěnujeme žádnou pozornost. „Každý leden s úsměvem sleduji, jak se plní posilovna. Neuběhne ale ani pár týdnů a z padesáti lidí vydrží jeden, maximálně dva, co to myslí opravdu vážně a u cvičení zůstanou.“, říká student David Procházka, který pravidelně navštěvuje jedno z mnoha fitness center v Praze. A tento příklad jen odráží další neúspěšná předsevzetí, která nás trápí.
Jaký je tedy klíč k tomu, abychom u toho letošního zůstali a dotáhli ho do konce? Předně se na svůj slib musíme přestat koukat jako na břímě. Pokud si řekneme, že budeme více sportovat, lépe jíst a celkově vést kvalitnější život, jde o zprávu pozitivní, nikoli o negativum, které nás bude omezovat. To je častý problém i věčných dietářů, kteří k hubnutí nikdy nepřistupují jako k trvalé změně, ale spíše jako k nutnému zlu. Přitom, přijmeme-li v životě nové pořádky a budeme-li je dodržovat, po letech budeme daleko spokojenější. „S manželem jsme na sobě během let zapracovali nejen po estetické stránce, ale i po zdravotní a psychické stránce. Volné chvíle trávíme na zahrádce, chodíme se psem na procházky a pravidelné stravování a pohyb prostě považujeme za naprosto normální součást našeho života.“, říká Irena Peřinová, klientka Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR, která se před třemi lety zúčastnila projektu Změním se.
Ten si za cíl klade přesně to, co nám u novoročních předsevzetí schází. Změnit se napořád, nikoli na chvíli. Je každoročně organizován pro vybrané pojištěnce ZP MV ČR, na které svým odborným okem dohlíží přední výživový poradce Petr Havlíček. Ti, kteří se již zúčastnili, shodně tvrdí, že jsou za změnu, kterou podstoupili, rádi. Změna je neomezuje, netrápí, naopak.
A to si musíme uvědomit i nyní, když přišel čas na novoroční předsevzetí. Opravdu je třeba čekat na první den roku 2016? Nebude lepší, začneme-li hned? Pokud to totiž myslíme vážně, čas by neměl hrát roli. Změna, která přijde, totiž není něco, čeho bychom se měli bát. Tuto změnu bychom měli vítat. A pokud ne, pravděpodobně není vůbec třeba, abychom si nějaké předsevzetí vůbec dávali. S trochou odvahy již teď můžeme říct, že v takovém případě stejně neuspějeme.