Účelem tzv. Průkazu energetické náročnosti budov je chránit spotřebitele na realitním trhu, protože dokáže odhalit náklady nutné na provoz při užívání nemovitosti. To se týká především vytápění, ohřevu vody, chlazení, úpravy vzduchu větráním či klimatizací a osvětlení. Zajímat byste se o něj měli hlavně v případě, kdy se chystáte prodat nebo pronajmout nemovitost. V čase energetické krize je zájem o tzv. energetický štítek na vzestupu.
Co ale znamená štítek energetické náročnosti budov? V podstatě jde o něco podobného, jako je energetický štítek na pračce, ledničce či myčce. Také vám udává, jak je daný spotřebič náročný a kolik spotřebovává elektrické energie. Jednotlivé stupně jsou uspořádány od A – mimořádně úsporná do G – mimořádně nehospodárná.
Průkaz energetické náročnosti budovy znázorňuje její energetickou náročnost z hlediska vytápění, větrání, ohřevu teplé vody, chlazení a osvětlení. Do důsledku vzato, energetický štítek není tak přesné označení pro energetickou náročnost domu, protože se vztahuje také k jeho tepelně izolačním vlastnostem, tedy především k tzv. obálce budovy. To zahrnuje i zdi, okna a střechu. V oficiálních dokumentech, jako je stavební dokumentace, kupní a nájemní smlouva, byste se tedy měli setkávat pouze s označením Průkaz energetické náročnosti budovy, zkráceně PENB.
„Povinnost energetický štítek budovy zajistit stanovuje zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření s energií – ten také přesně určuje, kdo a v jakých situacích ho musí zajistit. V případě prodeje či pronájmu průkaz zajištuje vlastník budovy, vlastník bytové jednotky nebo společenství vlastníků jednotek, případně stavebník při výstavbě nových budov či rozsáhlejších změnách již existujících budov,“ vysvětluje Jakub Kindl, spolumajitel rodinné realitní kanceláře Domov Beroun. Povinnost předkládat energetický štítek při prodeji bytu platí od roku 2013, při nájmu od roku 2016. „Při porušení povinnosti hrozí povinné osobě pokuta od Státní energetické inspekce,“ varuje Kindl z Domov Reality.
Průkaz energetické náročnosti budov se zpracovává vždy pro celou budovu, tedy také pro bytový dům jako celek, a využívají ho jednotliví vlastníci bytových jednotek. „PENB mohou vyhotovit pouze autorizovaní energetičtí specialisté, kteří jsou v evidenci ministerstva průmyslu a obchodu. Cena za vyhotovení se liší, obvykle se pohybuje od dvou a půl tisíce korun do sedmi tisíc u rodinného domu a od čtyř do patnácti tisíc u bytového domu. Průkaz má dobu platnosti omezenou na deset let ode dne vydání. Pozbývá však platnosti v případě provedení větší změny budovy nebo změny způsobu vytápění, chlazení či ohřevu teplé vody – to vše má významný vliv na náklady spojené s provozem budovy,“ poukazuje Jakub Kindl.
V zákoně se dočtete i výjimky, kdy nemusí být průkaz vyhotoven. Jsou to především stavby určené pro rodinnou rekreaci, pokud jsou užívány jen část roku a odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % spotřeby při celoročním užívání, památkově chráněné objekty, sakrální stavby a budovy s celkovou výměrou menší než padesát metrů čtverečních.